“Rakouština” aneb “Já jim vůbec nerozumím!”

Ráda učím němčinu. Je to skvělý pocit, když vidíte, jak Váš “student” dělá pokroky, jak se mu zlepšuje výslovnost, jak čím dál s větší jistotou skládá věty, jak se mu pomalu, ale jistě rozšiřuje slovní zásoba. Pracujete s ním nějakou dobu, vzděláváte ho, sledujete jeho pokroky. A pak přijde ten okamžik, kdy si splní svůj sen a najde si práci v Rakousku. Po prvních pár dnech tam strávených přijde na hodinu a…
… a jeho první věta je: „Já jim vůbec nerozumím!!!“ A následují další litanie: „Jak to proboha mluví? To snad ani není němčina! Oni tak divně huhňají! Cože je to? Rakouština? Některá slova zní spíš jako nějaká arabština!“
A nebo “Nevíte proč pořád říkají: „Ke“ nebo „A ké“? Vy jim jako vážně rozumíte?”

rakousko

 

Vím a rozumím. Já jsem to totiž měla trochu jinak než většina mých klientů. Protože jsem odešla do Rakouska s téměř nulovou znalostí němčiny, byla rakouština, lépe řečeno vídeňština, to první, co jsem se tam naučila.

Vídeňština, to je kapitola sama o sobě. Něco jako u nás známý brněnský hantec, kterému krom Brňáků samotných a několika málo zasvěcených nerozumí skoro nikdo. Až potom jsem, díky mému strýci, začala navštěvovat kurzy německého jazyka pro cizince, kde jsem se učila spisovnou němčinu (tzv. Hochdeutsch).

Tu Rakušané samozřejmě bez problémů ovládají. Ale ne všichni jsou ochotní ji používat. I když nutno podotknout, že Vídeň je v tomto ohledu asi tou nejtolerantnější destinací. Vídeňáci jsou kosmopolitní, jsou zvyklí na cizince a pokud je hned ze startu požádáte, aby na Vás mluvili “hochdeutsch”, tak tak většinou bez problémů činí. Horší je to v menších městech. O vesnicích raději nemluvím. Mezi tamními sedláky rakouština frčí. Přes to prostě nejede vlak.  😉

Typickým případem je celé území Dolního Rakouska (Niederösterreich). Z vlastní zkušenosti Vám mohu říct, že i když jsem Rakousko procestovala křížem krážem, zatvrzelejší lidi jsem nikde nepotkala. Občas mi to přišlo, že před cizinci mluví nářečím ještě víc než mezi sebou. Těžko říct proč je tomu tak. Že by si tím něco kompenzovali? 😉

Měkká Rakouština může některému uchu lahodit víc než “hrčivá” němčina, porozumět jí však není snadné. Zvláště pokud v Rakousku teprve začínáte. Proto jsem pro Vás připravila 10 často používaných rakouských vět nebo chcete-li obratů. Společně s jejich překladem do rakouštiny, spisovné němčiny (Hochdeutsch) a češtiny,  přidávám i vysvětlení situací, ve kterých se ten který obrat nejčastěji používá. Tady je žebříček TOP 10:

1. [Das gibtsa net!]

Spisovně německy (hochdeutsch): “Das gibt es nicht”  nebo  “Das kann nicht wahr sein!
Česky:  “To není možné!” nebo “To snad není pravda!
Rakušané tuto frázi používají, když se něčemu diví nebo zpochybňují to, co jste jim právě řekli a to ať už v pozitivním nebo negativním smyslu. Záleží na intonaci a výrazu tváře. Stejně jako když tyto věty pronášíte v češtině. 😉

2. [Das hama net!]

Spisovně německy (hochdeutsch): “Das haben wir nicht!
Česky: “To nemáme!
Můžete to slyšet jak od prodavačky nebo číšníka tak prakticky od kohokoliv. Občas je do tohoto obratu přidáno některé ze slůvek, vyjadřující lítost např. “leider(bohužel).

3. [Bist du gšajd!]

Spisovně rakousky: “Bist du gescheit!” (Gescheit = chytrý, rozumný, inteligentní)
Přesný překlad této věty zní v češtině podivně. Spokojme se proto s tím, že tato věta znamená něco jako české: „týýýýý jo!“, „ty bláho!“ nebo třeba „ty kráso!
Rakušané občas zamění slovo „gescheit“ za jiné. Například: „Bist du närrisch!” (bláznivý, hloupý).
Slovo “gescheit” vůbec používají rádi ve všech možných souvislostech. Třeba ve smyslu “pořádně, řádně”.
Například: “Iss gescheit” [Is gšajd] = jez pořádně.

4. [Ist mir Wuršt!]

Spisovně rakousky: “Es ist mir Wurst!
Spisovně německy (hochdeutsch): “Es ist mir egal!
Česky: “Je mi to jedno!
Použití této věty je stejné v němčině, rakouštině i češtině. 🙂

5. [Passt šo!]

Spisovně rakousky: “Es passt schon!
Spisovně hochdeutsch: “Es ist in Ordnung!” nebo “Es ist gut so!” anebo “Es reicht mir!
Česky: “To je v pořádku!” nebo “To je dobrý!” eventuelně i “To stačí!
Používá se ve všech možných souvislostech. Třeba když necháváte číšníkovi “Trinkgeld” nebo když chcete někoho zastavit v nějaké činnosti, anebo když chcete říct, že už Vám stačí jídla, pití nebo čehokoliv. Dokonce se tato věta používá jako reakce na omluvu ve smyslu: “To je v pohodě!” Prostě univerzální věta s univerzálním použitím, kterou uslyšíte v Rakousku velmi často. 🙂

6. [Das ist ába tépat!]

Slovo [tépat] se vlastně správně rakousky píše takto: “Deppert“. Ve slovníku ho asi nenajdete. Znamená něco jako německé slovo „Trottel“ (blbec) nebo „Depp“ (hlupák). Takže přepis této věty do spisovného jazyka by zněl: „Das ist aber ein Deppert!“ a překlad do češtiny: „To je ale blbec!“.
Slovo “deppert” [tépat] však můžeme použít i jako přídavné jméno. Pak by věta zněla: „Bist du deppert?” [tépat] česky prostě „Jsi blbý?“  😀

7. [Sammas šon?]

Někdy pouze ve tvaru „Sammas?“ nebo v delším slovním spojení „Sammas schon fertig?“. Do srozumitelné němčiny překládáme jako: „Sind Sie (seid ihr) schon fertig?“ (jestli se tu jedná o tykání nebo vykání není možné z této rakouské zkomoleniny přesně určit). Každopádně v češtině tato věta znamená: „Už hotovo?“ nebo „Už jste skočil(i)?“ – ve smyslu: můžeme přejít k dalšímu bodu nebo činnosti?

8. [Wennst manst…]

Spisovně německy (hochdeutsch): “Wenn du meinst…
Česky: “Když myslíš…
Používá se podobně jako v češtině, jako takové povzdechnutí. Například: “Já bych to udělal jinak, ale když myslíš…
Stejně jako v předchozím případě ani tady nevíme, zda se jedná o tykání nebo vykání, takže je i tato věta snadno aplikovatelná jak na osoby, kterým tykáme, tak na ty, kterým vykáme a dokonce i na skupiny osob. V tomto je rakouština prostě božíííí! 😉

9. [I šau nur.]

Spisovně rakousky: “Ich schaue nur.
Spisovně německy (hochdeutsch): “Ich sehe mir das nur an.” nebo třeba “Ich sehe mich nur um.
Česky: “Jen se dívám!” nebo “Jen si to prohlížím!” eventuálně “Jen se tu rozhlížím!
Věta, kterou často používají zákazníci v obchodech, když si prohlíží zboží a přeochotné prodavačky se jim snaží vnutit své služby.
Rakušané velmi často používají slovo “schauen” namísto slova “sehen“. Takže můžete slyšet například: sich umschauen (rozhlížet se), sich etwas anschauen (něco si prohlídnout), schau mal! (koukej!), zuschauen (pozorovat). A nesmím zapomenout na jejich oblíbený pozdrav: [Vídršaun] což ve spisovné rakouštině píšeme “Auf Wiederschauen” a hochdeutsch pak “Auf Wiedersehen!

10. [Kéma hám!]

Spisovně německy (hochdeutsch): “Gehen wir nach Hause!
Česky: “Pojďme domů!
Kdo by to byl řekl, že jo? 😀

… a jako bonus už zmíněné [ke] a nebo také [A ké]

Spisovně rakousky: “Geh!” nebo “Aber geh!
Česky: “Jdi!” nebo “Ale jdi!
Jasný rozkazovací způsob. A použití? “Ale jdi ty brepto!” nebo “Co mi se mi to tu snažíš namluvit!

No a tak bych mohla pokračovat dál a dál. Rakouština je totiž velmi obsáhlá a rozmanitá a určitě zde o ní nepíšu naposledy. 😉

Co napsat závěrem? Snad jen jednu malou radu. Naučte se následující větu: “Können Sie bitte hochdeutsch sprechen?(Můžete prosím mluvit spisovnou němčinou) a zkoušejte své štěstí. Snad narazíte na chápavé Rakušany, kteří přejdou ze své mateřštiny do normální němčiny a budou se snažit najít s Vámi společnou řeč! 🙂

Pro dnešek se s Vámi loučím stylově, rakouským lidovým pozdravem “[pfiat dy]” a těším se “[aufvídašaun]” u dalšího jazykového okénka 🙂

Monika Náplavová, Váš průvodce německým jazykem

PS: Rakouské výrazy najdete (vedle spisovných německých) i v našich Slovníčcích do kapsy, které jsou zaměřeny na jednotlivé pracovní obory.

Monika Náplavová

je vyhledávaná lektorka německého jazyka, autorka řady eBooků zaměřených nejen na výuku německého jazyka, bloggerka a spolutvůrkyně projektu Germanika. Nejraději tráví čas s rodinou a přáteli, miluje dobrou kávu, rockovou hudbu a procházky v přírodě. Zajímá se o psychologii a metodu RUŠ. Ráda si přečte dobrou knihu, zajde do divadla nebo na koncert. Více o Monice najdete na www.germanika.org

Komentáře

    Přidat komentář

    * Nezapomeňte na povinné pole.